V roce 1924 navštívil Václav M. Havel USA. Při svých cestách byl okouzlen americkým fenoménem tzv. zahradních měst.

O rok později našel ideální místo v Praze – Habrovou. Dne 4. února 1927 se stal majitelem tohoto rozsáhlého pozemku nad památnou deskou Barrandeho.

Název Habrová pro tuto oblast ale mnoho Pražanů neznalo, každý ale věděl, kdo byl Barrande a kde je barrandovská skála. Pozemky se tedy veřejně nabízely v lokalitě nazvané Barrandov. 1 Joachim Barrande (čteno [žoašém barand]) byl věhlasným francouzským paleontologem. Narozen 11. srpna 1799 v Saugues v departmentu Haute-Loire, zemřel 5. října 1883 ve Frohsdorfu v Dolním Rakousku. Vydával encyklopedii Silurský systém středních Čech, což je nejrozsáhlejší paleontologická práce, která kdy byla vytvořena jedním člověkem. 2

Výstavba

Pozemky se nacházejí nad deskou Barrandeho a pokračují směrem k hlubočepskému údolí. Místo bylo výhodné z několika důvodů. Jednak bylo dosud nezastavěno, jednak bylo možno se jednoduše dostat do samotného centra města (zhruba 5 km od Národního divadla). Lákavým byl i výhled na město.

Plánovala se jak výstavba tramvajové trati, autobusové linky, tak spojení motorovými čluny po Vltavě. 3 Prvá etapa výstavby zahrnovala 41 pozemků, druhá 46 pozemků.4 Cena pozemků dle polohy činila 250,- , 350,- anebo 385,- Kč za čtvereční sáh (= 3,597 metrů čtverečných), přičemž výměra prodávaných pozemků byla mezi 200 až 1200 čtverečnými sáhy.5 Urbanistický plán vypracoval Max Urban a stavební práce prováděla firma Ing. Brázdil & Dr. Ješ.6

Háj vzpomínek

Krom parcel se počítalo i s výstavbou silnic a zahradní úpravou okolí. Jednou z nejvýraznějších úprav bylo vysázení tzv. Háje vzpomínek.

Háj vzpomínek se nacházel v nezastavitelné oblasti nad dnešní Strakonickou, v těsné blízkosti Teras Barrandov. Měl sloužit nejen jako pieta, ale i jako odpočinkový park pro obyvatele zahradního města.7 Bylo zde zasázeno zhruba 300 bříz. Stromky byly zakoupeny jednotlivci, kteří tak uctili památku svých blízkých.8 Háj byl křižován malými cestičkami, které vedly jak k obytné čtvrti, tak ke kavárně na Terasách. Místo je nyní neudržované a neexistují adekvátní dobové fotografie přímo zachycující háj, proto si lze o místě udělat jen mlhavou představu.

Kaple Panny Marie Bolestné

800px-Kaple_Panny_Marie_Bolestné_pod_Barrandovem,_střed_nápisu

Těsně pod skálou u Zbraslavské na háj nenápadně navazuje kaple Panny Marie Bolestné, která je v podobně katastrofálním stavu jako dnešní Terasy. Význam kapličky v minulosti dokládá i fakt, že jednomu z místním lomů se říkalo „U Kapličky”.9

V roce 1742 byla postavena jako skladiště munice francouzskými vojáky, v roce 1847 byla přestavěna na kapli.10 Popud k přestavbě dala jedna z majitelek Hergetových lomů — Marie Hergetová, která kapli věnovala jako památku na důlní neštěstí.11